Až oči Tvoje spočinou

Až oči Tvoje spočinou

na snivých slokách mých, –

mé touhy Tebe ovinou,

můj tichý vzdech a smích!

Zda sobě také vzpomeneš,

Ty slunce mé, že se mnou jdeš?

Že ve Tvých stopách kráčím dál,

tak šťastna nesu všechen žal?

A zamyslíš se trochu snad,

až přečteš krátkou píseň mou –

Byl první máj – měl jsi mne rád –

mně vzešlo slunce věčnou tmou.