Až potom...

Jak děti ruku v ruce půjdem’ v jaře,

a zpívati si budem’ o lásce my spolu.

A písní bude kraj náš v ranní páře,

i slunce zanotuje všeho do hlaholu.

Jen květy u cest budou záviděti,

jak dovedli jsme v nádherných tak barvách vzkvésti.

Však život náš vždy láska věčná světí,

že závist, bol a trní bídy změní v štěstí. –