AŽ PŘIJDEŠ...

By Bohuslav Květ

Až přijdeš ty, již od chvíle té čekám,

kdy mužství prvně k srdci hovoří,

za ruce vezmeme se mlčky

a spěchat budem v dálné pomoří.

Nad námi nebe... dole zem a moře...

odvěké vlny přísně zahučí

a s vzlykem „věčně! věčně! věčně!“

dojati klesneme si v náručí...