AŽ TROJVESLICE VPLUJE DO PIRAEA.

Zříš z cely své a oblíbené thema

o věčnu duše probírá tvůj ret.

Až trojveslice vpluje do Piraea,

smrt přiveze ti, bohů odpověď.

I ty číš v ruce! Slední opojení

a nejvyšší ti měla připravit.

Než rozkoší tou tvoje tvář se změní,

ji před přítelem spěcháš zahalit.

A netoužíš ven, ani po oblaku.

Kov nepřipoutal by tě k místu líp.

A máš-li přec už vzpomenouti ptáků,

– ty na kohouta odbudeš si vtip.

A máš-li jednou vzpomenouti ptáků,

tak křižujících nebe kolem cely tvé,

pak zjeví se v snu labuť tvému zraku,

jež zpívajíc ti, z prsou vyroste.

A nezabrání Kriton, nad vše milý,

by bílá paní k loži nepřišla,

by z obzoru se stěžně nenořily,

jež zátoka tak dlouho tajila...

Zříš z cely své a oblíbené thema

o nesmrtelnu probírá tvůj ret.

– Již trojveslice pluje do Piraea,

by smrt ti dala, bohů odpověď!