BABÍ BALVAN U TŘEBÍČE.

Moravská stará pověsť nám praví:

Stařena bylin léčivých znalá,

o blaho bližních nezištně dbalá,

nemocným vracela zdraví.

Bydlela v lesích při zdravé vodě. –

Kdysi tam rytíř zabloudil v lovu.

Za nocleh dal jí zlatého kovu

přehršli – ku její škodě.

Od chvíle, kdy se bohatou stala,

cinkotu peněz oddala ducha,

pro lidskou bídu neměla ucha,

od nuzných odměny brala.

Stydlo v ní srdce až na kus ledu.

Bohatým lidem ve svojí chatě

dávala, bažíc po jejich zlatě,

nápoje z prudkého jedu.

Přišel i poutník ze svaté země,

nechtěl však od ní ničeho píti.

Aby, co nesl, mohla mu vzíti,

s nožem naň hnala se v temně.

Poutník však nespal. Vyňal kříž zlatý,

který svou jasnou, bleskovou září

stařeně zaplál do snědých tváří. –

Stařena lekem vyběhla z chaty.

Zela tam před ní hlubina tmavá.

Odtamtud rostla v obrovské tělo,

pod kterým peklo syčelo, vřelo,

rytíře postava žhavá.

Stařena v balvan utvrdla v hrůze. –

Z Třebíče stranou silnice šedé

k balvanu vede

malé půl hodinky chůze.