BABÍ LÉTO

Poletuješ v zářijový den,

dálka kdy nás víc než jindy vábí.

Ještě záře v očích, v srdci sen.

Poletuješ, léto babí.

Jemnou svojí nitkou opřádáš

všechno, co tu bylo ještě živé.

Naši hlavu jako naši páž,

babí léto tiché, přičinlivé.

Babí léto, očaruješ-li

muže, že se opět změní v dítě,

za dny, které nikdy nevzešly,

na vždy budu proklínat tvé nítě.

Babí léto, jestli opředeš

pevnou ruku, jež se k dílu napne:

časný mráz chci spíše než tvou lež.

Babí léto, ale léto bab ne!