BABÍ LÉTO

Zde scházeli se večer v blaha chvílích,

moh’ o tom každý povídat by strom,

při svitu luny po těch schodech bílých

jak listím hrával mdlý paprsků lom.

Teď bludná se tu noha nezastaví,

jen ztajený vzdech z vod zní hlubiny,

kde v svitu luny na stříbro se taví

a ku hvězdám zří bílé lekníny...