Babí léto.

By Simeon Karel Macháček

Hřeje slunéčko tak milo,

Jako hřálo jarní čas,

Nebes mračno zapudilo,

Modrají tak jasně zas.

O, jak se tu blaze líhá

Na trávníku zeleném,

Tisíc broučků v kol se míhá

Teplým oživeno dnem.

Já si libuji tu chtivě,

Volněji je v prsou mých,

Srdce tluče mi tak živě,

Jako za dní minulých.

Takováto doba byla,

Doba věčně rozmilá,

Ponejprv když políbila,

Pod květy mě Lidka má.

Nastojte! ach listy zvadlé

V jaro mé se vluzují,

Místo květů na mě padlé

Ze snů těch mě zbuzují.

Upokoj se, srdce milé,

Jest to babí léto jen,

Nezpomínej Vesny bylé,

Strpíš snáze zimní den.