Babí léto

By Bohumil Mathesius

Zas jedno léto odplouvá

v kosířů řinčivém třesku,

zase vás vidím připlouvat

v zářivém podnebesku,

zase to tančí zlehýnka,

houpá se, kývá a slétá –

vítám vás, říkám, vlákýnka

prvního babího léta.

Na rukáv jedno usedlo,

jedno mi do srdce padlo,

jedno se houpá na řasách,

mnoho se do vlasů vkradlo.

Jak voda splavem uteklas,

mladosti moje slavná:

nechala jsi mě, nechala,

frajírko starodávná.

Sám a sám břehem jdu, za krokem krok,

jak šla má léta, za rokem rok,

plavně a zlehýnka

mladá má léta –

kampak zas, kampak, vlákýnka

prvního babího léta?