Babiččiny sny.

Divá Meluzina cuchá stromů kštice,

do dveří nám skučí, tluče v okenice,

pospěš, vystřídej ji, hodný jižní vánku;

babička si hoví v odpoledním spánku.

Až jí zlatí snové čelo přiozdobí,

hedbávně je utká, pohádky nám zrobí,

se živůtkem bílým, se sukénkou rudou

usmívat se, vonět do duše nám budou.