Babička stoletá.

By Josef Kalus

Babičko stoletá,

vráskami posetá,

bílého vlasu,

chvějného hlasu:

tak šalvěj odkvétá

na podzim pozdě,

tak ptáče odlétá,

co pělo v hvozdě –

tak volně, pomalu

v chvění a bolu,

dopadá na skálu,

se skály dolů,

borová suchá sněť,

jak ty opouštíš svěť,

babičko stoletá!