BABYLONSKÝ NÁPIS.

– Jsem Šarruk-inu, Agane král mocný.

Má matka kněžnou byla, otce svého

já neznal jsem. Brat otce mého bydlil

v pohoří dálném. V Azu, městě mojím,

jež na eufratském břehu rozloženo,

máť moje, kněžna, tajně zrodila mě.

Do koše z rákosí mě položila,

asfaltem pevně uzavřela víko

a proudům řeky svěřila mě. Proudy

k Akkimu, vody nosiči, mě nesly.

A nosič vody, Akki, dobré srdce,

mě z vody zdvihl. Nosič vody, Akki,

jak syna ujal se mne, vychoval mě.

A nosič vody, Akki, zahradníkem

svým udělal mě. Ke mně, zahradníku,

bohyně Istar milostivou byla,

já králem stal se. Čtyřicet pět roků

já vládl slavně. Černovlasých lidí

já pánem byl. A na kovových vozích

já třikrát vypravil se v dálné hory.

Až k jejich hlavám vystoupil jsem třikrát.

A třikrát sešel k Nitukku, jež leží

u mořských vln až. Poplatnou jsem sobě

učinil zemi šírou, krále její

jsem pokořil a zbojná města zničil.

Přijde-li po mně král, jenž černovlasým

vlást bude lidem, na kovových vozích

jenž třikrát vypraví se v dálné hory

a k jejich hlavám vystoupí-li třikrát

a třikrát sejde k Nitukku, jež leží

u mořských vln až, poplatnou-li sobě

učiní zemi šírou, krále její

pak pokoří a zbojná města zničí –

ten ať se zastaví zde, přečte nápis

a pomní, já že vše to před ním proved,

já Šarruk-inu, Agane král mocný.

A pomní, čím jsem byl, že on je nyní,

a čím jsem nyní, tím že záhy bude. –

A tento kámen leží v zříceninách,

v hromadách jiných kamenů a mlčí.

A zříceniny leží v písku pouště,

a poušť se táhne do šíře a dáli

a mlčí. Mlčí žhavé nebe nad ní.

A věky jdou tu krokem neslyšeným...