BÁJ

Bylo to v přímořském kraji.

U Baltu.

Seděl jsem na městském valu,

opřený o rámě sestry,

hleděl jsem na sbory hvězd,

tančících v propasti věků.

Když se zrak navrátil k zemi,

šeptem jsem optal se družky:

„Víš snad, kde kvete mé blaho,

v které as zahradě světa?“

Tesklivě odpověděla:

„Proč se ptáš, cizinče, ženy,

když ti to řeknou spíš hvězdy?“