Báje o Holubu a Sokolu.

„Sokole, sokole,

Pozírej do pole,

Motýli bělaví

Po ladě létají;

Letouni měnaví

Po luhu těkají.

Ty sobě pochycuj,

Jimi se nasycuj:

Mou ale lubici

Sivou holubici

Nezadavuj!“

„„Sousede můj,

Siváku holube,

Dám i já ti radu,

Milá-li ti bude.

Nejídej semena

Na rolí hozená:

Raději nachytej

Sobě žab a hadů,

Chutě je polykej!““

Holoubek opáčí:

„Hadi se nechutí,

Žáby mi po chuti

Býti neráčí.“

Sokol ozývá se:

„„Co je mi do tebe,

Hubený holube,

I do holubice:

Péči veď o sebe.

Co mi libo bude,

To budu chytati;

To teď i po čase

Budu požívati.

Nyní hybej: sice

Ve malé době

Veta po tobě!““