Bajka.

Nové cesty v poesii,

nové cesty v umění,

plísní kde se staré kryjí,

mudrc rád je ocení.

Tam to láká, tam to zpívá

jak snů zlatá rolnička,

nevíš sám, co tam ti kývá,

slunce nebo bludička.

Nové sloky, nové rhytmy

kolem zvučí napořád,

hlemýžď v svojí budky přítmí

slyší volat je a lkát.

Vystrčí své rohy trochu,

chvilku zpit jest velebou,

ale chytrák, dům svůj, hochu,

vždy si drží nad sebou.

Řekneš ovšem, orlem není,

je to pouze sprostý šnek,

zahrabán v své vlastní snění

pavučin a myšlenek.

Balonem se soudruh mladý

etherem kdes projíždí,

já však cítím, v budce tady

jak jest dobře hlemýždi!