Bakchantka dne.

By Julius Alois Koráb

Vetkán thyrsem do tvých vlasů

zpěv můj perlí stříbro v den,

luka slunečná stem hlasů

rozechvívá neumdlen.

A ty jásáš v Šílenství

tance opojného světla,

vinná réva tobě tkví

v rukou, nachem líc tvá zkvetla.

A ty neseš v dál mé touhy

vírem blahých Rozdnění,

kněžko Pana, na kyn pouhý

jeho zmíráš v nadšení.

Zpěv můj kolem rozlit zní

v tanci opojného jasu,

perlí vínem starých dní

vetkán thyrsem do tvých vlasů.

Neschvácen a neumdlený

rozechvívá slunnou pláň,

ořům dne tká růže v třmeny,

tobě slastné tuchy v skráň.

Kněžko Pana, dál jej nes,

mořem světla nechať hoří –

zdráv buď horoucí tvůj běs,

víno Lásky divy tvoří!...