BAKCHOVI

Semelin ztepilý synu, ochránce zbožněné révy,

pohlédni, vinice láká hrozny, v nichž zrála krev slunce,

opojným nektarem kypí přes okraj amfora zlatá,

k slavnosti pospěš!

Na voze věnčeném zjev se, taženém spřežením tygrů,

v průvodu kentaurů, maenad, satyrů rozveselených,

za plesu tamburin, fléten, mávaje vševládným thyrsem,

kvetoucí bohu!

Zářící, panenská těla svádějí k objetím žhavým,

nejhezčí z křepčících dívek vyvol si, Dionysie,

v uznání úrody zemské, děkovnou živoucí oběť,

Evoë evan!