BALÁDA O HODINÁCH.

Byl starý jeden hodinář,

měl s hodinami krám

a sedal v práci den co den

jen s hodinami sám.

A jak jich tepně naslouchal,

jak zíral na jich let,

tu myslil si: Ty zvolna jdou,

a ty jen letí v před!

Ne, všecky musí stejně jít

na vteřinu i vlas!

A rovnal, řídil, točil je,

ty v před, ty zpátky zas.

A rovnal, řídil rafije

pak celou noc a den,

vše marno: Jedny volněj šly,

a druhé létly jen.

Ty jedny jen tak hrkaly,

jak sil když není v nich,

a druhé spěly vesele,

a znělo to jak smích...

Pak zavřeli ten malý krám,

a rozum že si zmát’,

byl odvezen a neviděn

už mistr vícekrát.

A to je vše. Sic k baládě

je málo toho, vím,

já chtěl jen říci, společnosť

že mistrem takovým!