BALADA.

V hlavách lože hoří svíce.

Ze všech koutů zírá bída,

bledá paní dveře hlídá.

Oděv její vlaje bílý,

vichr skučí, moře kvílí.

V jizbě chladno, okno praská,

chorá matka děcko laská.

Rozpálená, ruce siné,

hebká líčka k srdci vine.

„Sirotečku, dítě moje“ –

vichr vrazil do pokoje.

Zahučel a ztichl zase –

bouře náhle ztišila se.

Děcko s křikem ručky zvedá –

jizbou kráčí paní bledá...

V hlavách lože zhasla svíce.