BALADA.

Čas přišel, kdy se v zadumání sedí.

A oko mdlé a vrásek plná líc

do dávné svojí minulosti hledí,

po teplých chvilkách teskně pátrajíc –

teď rozuměla, proč ji kdysi lámal,

ji pyšnou, která vzdoru neznala:

Já rád vás nemám... já vás jenom klamal...

jdu... znudila jste mě už bezmála...