balada

By Stanislav Kostka Neumann

táhnou oblaka přes jeseníky,

pláče marie.

chytli zbojníky, mé tři zbojníky,

obklíčili je.

chytli frantíka, chytli ondreje,

chytli vasyla.

kam se srdce tvé, kam se poděje,

když jsi zradila?

táhnou oblaka, listí opilé

zdvíhá listopad.

nezradila jsem chlapce spanilé,

zradil kamarád.

zradil kamarád, bratr nevěrný

prodal rodnou snět.

já je chovala jako červený

muškátový květ.

táhnou oblaka nad mou světnicí,

listí po oknech.

a mí zbojníci, mí tři zbojníci

leží v okovech.

frantík, ondrej i vasyl spoutáni

leží na slámě.

hladní kolem nich slídí potkani

v černé tmě.