Ballada ke chvále Jaroslava Vrchlického, napsaná v Mahabharatě ke dni čtyřicátýc...

Při písni i při poháru,

v záři snův i v bouři let,

v stálém vzletu, v stálém jaru

prožil let už čtyřicet.

Rci mu, že jsi zazněla

bujně jako radost naše,

ballado má veselá,

k jeho poctě u Tomáše!

U Tomáše v pivovaru,

jak jen večer k zemi slét’,

chystá se dnes k jeho zdaru

slovo s barvou v závod hned.

Mnoho hluku nadělá,

v smrti ještě vtipy páše

ballada má veselá

k jeho poctě u Tomáše.

Jeho srdce dál však v žáru

bude plát a bude pět’,

filistrům všem bude k zmaru

vonět jeho duše květ.

Nesestárne docela,

smrt se před ním skloní plaše,

ballada jak veselá

k jeho poctě u Tomáše.

Se smíchem, ač nesmělá,

letí, mistře, v srdce vaše

ballada ta veselá

k vaší poctě od Tomáše!