Ballada ku chvále karnevalu.

Juž přijel – cimbál hlasně třeští,

zní basy vzdech a houslí kvil,

a v kotillonů hustém dešti

pln pierotů, gnomů, vil

svět celičký se utopil

jsa na taneční změněn sál. –

Teď bláznovství všem jesti cíl –

Ať žije kníže karneval!

Ctnosť chytil rozmar ve jho kleští,

hřích lysou leb si opentlil,

a v shonu opic, které vřeští,

se valí městem v šíř a dýl;

mnich růženec svůj odhodil

a knihu mudrc, žezlo král,

by každý rozkoše číš pil –

Ať žije kníže karneval!

Teď parkety sám Amor leští,

by spíše pad, kdo zabloudil

tam, oka jas kde blaho věští

a sladkou něhu rajských chvil,

jak maskou šleh a v hruď se vryl!

Ó věř, mnohý by život dal,

by rád si ještě zabláznil! –

Ať žije kníže karneval!

Můj sen, jenž letěl světem dál,

se pod masku tvých líček skryl –

Ať žije kníže karneval!