BALLADA KU CHVÁLE PTÁKA.

Jak ve tropických pralesech,

tak v stínech polabského proutí,

i tam, kde lišejníků mech

se smí jen bídně k slunci pnouti,

jdeš s člověkem na jeho pouti,

s odstíny barev tisíci

smíš nebes výšin dolétnouti –

Buď zdráv, ty ptáku pějící!

Ó, leť si orla na křídlech,

kde slední ledovec se hroutí,

hosť tebe řek a jezer břeh,

háj smavý mlýnů ve zákoutí,

hrad tmavý ve rozvalin souti;

přírody srdce bušící,

jež nikdy nemůž’ utichnouti –

Buď zdráv, ty ptáku pějící!

Ať milenky mé zpíváš v snech,

ať z hvozdů zasmušilých, douti

zkad slyším boha věčný dech,

kterým chce hmota oživnouti,

ať v prosté kleci zatiknouti

smíš, kde krb svítí hořící:

volnosti duchem budeš slouti –

Buď zdráv, ty ptáku pějící!

Tvůj zpěv jak perly navléknouti

bych toužil v zvuků směsici

kol šíje, kde smím podřímnouti –

Buď zdráv, ty ptáku pějící!