Ballada o kříži.

V chudičkém kraji chudá ves

a prostá česká chýš

a u ní pne se do nebes

na věži chrámu kříž.

Tam narodil se kdysi on

– dnes je to dávno již –

jej prvně modlit učil zvon

a ručkou dělat kříž.

A vzrůstal. V hrdém letu svém

se vznášel výš a výš,

na čele čistém, vznešeném

nadšení svatý kříž.

Však minul čas – a ledacos –

On stoupal tiš a tiš –

pak zvolna začal sklánět nos

a ohýbati kříž.

A vida, je to lépe tak

a snáze jde to spíš –

hle, dnes mu zdobí nový frak

už první zlatý kříž.

Však někdy hněv jej chvátí přec,

když, lide, kdys mu díš,

ký býval jednou našinec...

Nu, zkrátka, je to kříž.