BALLADA O ROZCHODU.

Jdem ještě spolu pěšinou,

jdem ještě spolu podél vod:

až v dáli cesta dělí se

a já už myslím na rozchod –

Ohé!

Já dnes už myslím na rozchod.

Až v dáli cesta dělí se

ve dvé – my půjdem každý svou:

Vy se svým zrakem zeleným,

já s frivolní svou kytarou –

Ohé!

Zapěju píseň veselou!

My půjdem každý cestou svou –

zda ohlédnete se kdy zpět,

až na pěšině podél vod

si budu dál svůj chanson pět –?

Ohé!

Vy dala jste mi bílý květ...

I my jsme spolu kdysi šli,

my šli jsme spolu kolikrát...

Adieu! – A je to těžko přec

sny zniklé v prostituci dát –

Ohé!

A je to hloupé vzpomínat.

Tam v dáli cesta dělí se

a večer padá na lada.

Nuž pojďme! Tichem ospalým

zní naivní má ballada.

Ohé!

Má o loučení ballada.

Má bílá paní, loutnu mou

si vemte s sebou též! – Co s ní?

V mé duši budí hloupé sny

a struny její truchle zní –

Ohé!

A píseň má je nervosní...