Ballada stará – stará!

By Jan Neruda

Rukama lomila, po břehu chodila,

na kámen poklekla, dceru porodila.

„Chceš Ty, matičko má bledá,

bych Ti rybek nalovila?“

– Jak bys sítě rozhodila,

vždyť se’s sotva narodila! –

„Chceš Ty, matičko má bledá,

bych si plinky vybílila?“

– Zanech plinek, dlouhá cesta,

čas, bys sobě popílila! –

„Vlna s vlnou v rozhovoru,

mám se po vodě dát dolů?“

– Po vodě se dáme spolu,

zastavíme mlýnská kola,

aby mladý mlynář věděl,

kdo ho před soud boží volá! –