Ballada stará – stará!
By Jan Neruda
Rukama lomila, po břehu chodila,
na kámen poklekla, dceru porodila.
„Chceš Ty, matičko má bledá,
bych Ti rybek nalovila?“
– Jak bys sítě rozhodila,
vždyť se’s sotva narodila! –
„Chceš Ty, matičko má bledá,
bych si plinky vybílila?“
– Zanech plinek, dlouhá cesta,
čas, bys sobě popílila! –
„Vlna s vlnou v rozhovoru,
mám se po vodě dát dolů?“
– Po vodě se dáme spolu,
zastavíme mlýnská kola,
aby mladý mlynář věděl,
kdo ho před soud boží volá! –