Ballada zimní.

Čaroděj šel po silnici

v mrazné zimní chumelici,

došel k šeré šibenici.

Šibenice trojram lysý,

na ní tři zloději visí.

Usednul. „Zde dobré bydlo.

Máte, hoši, pěkné sídlo! –

ale teď už honem dolů,

ponoclehujem tu spolu!“

Zaklel, máchnul rukou v kole

hup! a již jsou všichni dole.

Zasedli kruh ve příšerný.

Hlavy sobě napravují,

mistra chvalně pozdravují.

První jako pes je černý,

kde ramena tu kolena,

brada věky neholena;

druhý s hlavou rozsochatou,

s nohou dřevem podepjatou;

třetí – pánbůh budiž s námi! –

celý nahý – v očích ledy,

po tváři je jíním šedý

a po těle střechýl samý.

„Vzkřísil jsem Vás, dále žijte,

tropte dál svou lotrovinu,

za to mně dnes posloužíte.

V šibenice nočním stínu

pospolu se pobavíme,

vínem spijem, povyspíme.

Vzhůru, sneste, čeho třeba,

jeden peřin, druhý chleba,

třetí vína – kapka stačí! –

vzhůru, leťte, plémě stračí!“

Vzlétli jako hejno ptačí.

Vzduch jen hvizdnul divým letem

a již první snes’ se zpátky.

„„Nesu polštáříček malý,

uzmul jsem jej vdově chudé

churavícím pod dítětem;

trochu na nás bude krátký –““

„Však ho na nás dosti bude!“

mistr tovaryše chválí;

říká slova, statek množe:

už tu čtvero měkké lože.

Nad hlavami teskné vání,

jako dálné žalování.

A již je tu nazpět druhý.

„„Nesu víno, šel jsem zchytra

na skříň kostelního sluhy,

mělo ku mši sloužit zítra;

jen že je ho málo trochu –““

„Stačí nám, můj dobrý hochu!“

Mistr říká svoje bludy,

a již vína kolem sudy.

Ve vzduchu to lačně hučí,

jak když šedí vlci skučí.

Třetí tu a volá v plesu:

„„Svěcenou Ti hostyj nesu!

Vyrval jsem ji knězi ctnému,

nes’ ji k smrti nemocnému

na poslední posilnění!““

„Dobrý chléb, když jiný není –“

Hrom v tom bouchnul. – Co se děje?

zem se pod nohama chvěje,

vzduch jak hlína, plný chmýru,

vše se točí v náhlém víru,

co kde leží, co kde stojí,

vzhůru dolů lítá v roji,

a ti čtyři v divém kůru

letí jako plevy vzhůru.

Ještě zavzdechnutí táhlé,

a zas ticho, ticho náhlé.

Zimní ticho. Přišlo ráno,

s nocí den se plavě mísí,

nad silnicí trojram lysý,

na něm čtyři chlapi visí.