BALLADA.

Jede rytíř nudnou plání,

od večera do svítání.

Hvězdy jiskří, rytíř jede

v zbroji hnědé, v zbroji šedé.

Bílé ruce za ním spíná

krásná panna Melusína.

Jede rytíř, hlavu sklání.

– Nikde klid a nikde stání!

Vyjel sobě dobýt hradů,

teď se vrací bez pokladů.

Jede rytíř nudnou plání.

– Noc jen slyší jeho lkání...