Bard potulny rano

Bard potulny rano

klid Grušperka ruši,

všici Grušperaci

natahuju uši.

Mam už hlas chraplavy,

zpivu jen maličko,

nale tuž mě vyslyš,

grušperská kuřičko!

Grušperku, kuřičko

kraje beskydského,

tys nám vyseděla

kokotka švarného.

Kokotka švarného,

sobě k pyšné slávě,

jeho hlas je slyšet

po celé Moravě.

Po celé Moravě,

při Labi, Vltavě,

každý rád naslouchá

té dnes sivé hlavě.

Dnes už sivé hlavě

s očima bystrýma,

šak ji kraj beskydský

vroucně dnes objímá.

Vroucně dnes objímá

a na zdraví pije:

nech kokotek švarný

všem pro radost žije!

Všem pro radost žije,

s námi se napije,

všech nás starých čertů,

všech nás nech přežije!

Všech nás nech přežije

a všech nás přepije,

aniž zpěvákovi

za píseň nabije.

Jistě nenabije,

bo je škoda kyje

na kmeta, co zpive

grušperské arie.