BARVY KVĚTŮ.

Když zem se zbudí v jarních paprscích,

nejvíce bílých květů z ní se zvedá:

sněženky, rožce, anemona bledá

to na mysli má země ještě sníh.

Pak převládá žluť. Kam jen zrak se zdvih,

pryskyřník lesklý, pampelišky shledá.

Co zlatých terčů do všednosti šeda!

A obraz slunce celý v každém z nich.

A potom vše se ztápí v rudém moři:

to kvetou růže, slezy, žhavé máky,

neb v srdci země lásky vášeň hoří.

A posléze, když podzim mlhy shání,

se s tichou modří setkají jen zraky

v čekankách, hořcích – země vzpomínání.