BÁSEŇ LETNÍHO DNE. (Den.)

Obzory valné, prostory dálné,

kypící ke mně se všech stran:

tu světla klíny, tam černé stíny,

tu šerý hvozd, tam zlatý lán!

U světla zřídel cítím tep křídel,

kterak to duje nade mnou!

V světlo se ztrácím, ku světlu vracím

své duše propast tajemnou.

V zlé žití války z báječné dálky,

ke které tulím se důvěrný,

z vysočin vřesu v nitru svém mám

klid hluboký a nesměrný!

Obzory valné, prostory dálné,

stkvoucí se až v kraj modravý,

kde vaše meta? Čekám, duch světa

kdy udiven mne zastaví...