BÁSEŇ LETNÍHO DNE. (Prolog.)

To nejvšednější, co má svět,

neb se to opakuje denně

ve pravidelné času změně,

chci vám pět.

Cos nového tu říci – tíž!

My zvykli jsme tu na nádheru.

Dne píseň z rána ku večeru.

Slyšte již!