BÁSEŇ LETNÍHO DNE. (Svítání.)

Svou břesknou kohout polnicí

již rozrazil noc mlčící,

a matný, slabý, první svit

se začal v póry země lít.

Chlad začal váti veliký

od řeky v spící osyky,

já z něho cítil v tuk a kost

přecházet dálky nesměrnost.

A cítil, jak jsem luhem šel,

na hroty trav co navěšel

mdlých, kalných, rosných perel den,

již plně k světlu obrácen.