BÁSEŇ SENTIMENTÁLNÍ.
By Antonín Sova
V louce si dítě hrálo. Blatouch čpěl
a kmín a trávy, hluboký les pěl...
Však ustaraní lidé
šli hledat život, který teprv přijde...
Bez odpovědí všecky otázky,
šli trpce, kosy, hole, opasky
na slunci plály dlouze,
a dálkou mizeli v své mračné touze...
Jdeš za nimi. A dálkou velkou jdeš.
Den nepřines’. Noc nepřinesla též...
Vzpomínáš... Proč jen dítě
si zpívalo?.. A blatouch čpěl, tůň, sosny, sítě...