BÁSEŇ SENTIMENTÁLNÍ.

By Antonín Sova

V louce si dítě hrálo. Blatouch čpěl

a kmín a trávy, hluboký les pěl...

Však ustaraní lidé

šli hledat život, který teprv přijde...

Bez odpovědí všecky otázky,

šli trpce, kosy, hole, opasky

na slunci plály dlouze,

a dálkou mizeli v své mračné touze...

Jdeš za nimi. A dálkou velkou jdeš.

Den nepřines’. Noc nepřinesla též...

Vzpomínáš... Proč jen dítě

si zpívalo?.. A blatouch čpěl, tůň, sosny, sítě...