BÁSNÍCI

Zabloudit – a nepotřísní

duši bláto, kudy jdem;

nad svou cestou plakat písní,

plakat písní nad svým snem;

padat v půlnoc, nedopadnout,

k světlu vlát, už navždycky,

smutkem zrát a léty mládnout,

léty mládnout magicky;

životem mít rozžízněny

rty, že život nestačí,

vonět k vínu, vábit ženy,

vábit ženy nejsladší;

nést jak na perutech setbu,

mečem znít jak andělé,

myšlenek svých bílou kletbu,

bílou kletbu na čele;

a když duch se v slovo promít,

jež jak v slunci krystal žhne,

na horách se bleskem zlomit,

bleskem zlomit polou dne;

zasvištět jak šíp v ten chmurný,

mrazně prázdný věčna vír,

ale vnímat ještě z urny,

ještě z urny hudbu lyr!