Básník sestiny.

Básník sestiny jest brusič drahokamů,

který pouští v ostré hrany různé světlo

a pak lomem jeho kouzlí samé duhy

na myšlénku svoji, pohyblivou vlnu;

šestkrát obrátí svůj kámen v pilné dlani

a pak všecky hrany rázem spojí v souzvuk.

Básník sestiny jest hudec, který v souzvuk

ladí zlatý cymbal plný drahokamů,

rythmu zvonky zkouší v neúnavné dlani

a z nich láká hudbu, duší snivé světlo;

v pramínků šest splítá šumnou zvuku vlnu

a ji třepí v samé zpívající duhy.

Básník sestiny je malíř velké duhy,

různé barvy skládá a stupňuje v souzvuk,

chytne zeleň luk a modrou proudů vlnu

i hor purpur plný zářných drahokamů;

kupí stíny, aby líp vyniklo světlo,

štětec šesti barev nese v svojí dlani.

Básník sestiny je lovec, který v dlani

síť má na motýle, kteří nosí duhy

na křídlech a noří v sluneční se světlo;

vybírá si tam, kde barev lepý souzvuk

květinový pel má a lesk drahokamů,

dřív než pustí síť svou v poesie vlnu.

Básník sestiny je nořič perlí, vlnu

života zří proudit kolem, a jí v dlani

perlu vidí planout září drahokamů,

svitem zlata, kouzelnou hrou duhy;

tak jej láká na ní světla, barev souzvuk,

v tmu že za ní chvátá pro to její světlo.

Básník sestiny je snílek, v zlaté světlo

jenž se dívá šťastný v lesy, klasy, vlnu,

ve všem hledá tajný všehomíra souzvuk;

na cikadu stejně zbožně zří v své dlani

jak na chvostů pávích zářné, pyšné duhy,

celý svět mu báň je plná drahokamů.

Slova mají světlo jak lesk drahokamů,

v rhytmu proudí vlna, jež kolébá duhy,

v dlani poesie sedí božský souzvuk.