BÁSNÍK

Rajského ptáka na své římse mám,

by pěl mi písně, které utěšují,

vyřčeným slovům nový smysl dám

a naděj ve shledání hrobní thuji.

Mých bratří bolest za ně spaluje mne,

svým srdcem radost jejich promítám,

svítání vidím v jejich noci temné

a vteřiny jak věky počítám.

Jsem zvonem na korábě, který čeká,

až udeří jim slavně k vyplutí,

a pro ne, vím, proč duše má se leká

víc nežli smrti – zapomenutí.