BÁSNÍK.

Loď lidstva letí přes pěnivé moře,

Zisk velitel, Moc sedí u kormidla,

však se strážního koše svého sídla

on rozhlíží se širém po obzoře.

Mrak nad ním, pod ním práce, radost, hoře,

a před ním dál, kam všednost nedohlídla;

v něj s všech stran světa větrů bijí křídla,

líc zlatí jemu první paprsk zoře.

On jako pták, jenž hnízdí na vrcholu;

že nebezpečí, první hlásí dolů,

když obzor v dáli počne krýt se temně.

On první hvězdy mihotavé zdraví,

on „Jitro! Jitro!“ první volá v davy

a nejradostněj z všeho: „Nová země!“