BÁSNÍKU.

Ty, který pěl’s jen život celý,

ó, básníku ty zpozdilý,

teď, kdy se jíním vlas ti bělí,

jdi, nastav dlaň, leb nachýli!

Byl’s lenoch, jiní nosili

si zásob hojně do své celi,

a tys jen pěl své sny a žely,

rad moudrých nedbal’s na chvíli.

Víš, cikadu, jež v létě pěla

a na zimy chlad zapomněla,

jak mravenec hnal lačnou zpět?

To moudří dnes ti odevětí,

vždyť ve školách se učí děti

té bajce proto nazpamět.