Běla a Vláda.

By Šebestián Hněvkovský

Kdyby štěstí přálo lahodnosti

V sňatku bratra tvého objímat;

Na světěbych měla všeho dosti,

Nechtělabych ničím oplývat.

Srdce mé jen strýce tvého velí,

S ním jen kdybych byla spojena;

Chtělabych svět za to dáti celý,

Tenkrátbych jen byla blažena.

Nešťastné jest naše pokolení!

Přát sy nemá, koho miluje,

Stísněné jest zcela při volení,

Zřídka s žádaným se raduje.

Nad nás mužové jsou blaženější,

Po každé se mohou snažiti,

Žádat dívky y té nejsličnější,

V jejím objetí se blažiti.

Šťastná budeš: pomocy chcy tobě,

Chcy tvůj plápol čile vyzradit.

Svolí; v stavu jsy y v smutné době

Živobytí jemu osladit. –

Ty jsy hodna lásky bratra mého –

Máš se těšit v jeho objetí;

Vládnu ním: on plání blaženého

Nezavrhna vstříc ti poletí.