Bělička.

Schni jen, schni, mé plátenéčko,

Bych tě zase mohla skropit;

Ráda běhám, leji, kropím,

Čekám, bys co snih zbělelo.

Kdy sem símě zasívala,

Můj milý mne zamiloval;

Kdy se v poli lenek modral,

Pojal si mne za ženušku;

Kdy sem zralé hlávky drhla,

A na slunci len sušila,

Pomáhal mi již mužíček.

Pak sem mědlovala, předla –

Ale ach, jak těžko, těžce;

A co tkadlec přízi soukal,

Hlavička mne zabolela.

Schni jen, schni, mé plátenéčko,

Dokud jasné nebe topí;

Až smutná zas zima přijde,

Obělujíc vrchy, doly;

Budeš, pláténko hebounké,

Rozměřeno, rozstříháno,

Košile a košilinky

Pěkné budu z tebe šíti

Pro mužíčka, pro synáčka.

Schni jen, schni, mé plátenéčko,

Bych tě zase mohla skropit;

Ráda běhám, leji, kropím,

Čekám, bys co snih zbělelo.