BENÁTKY.

Benátky čarovné, město dožat, město lagun,

já po letech se vrátil roztoužený k tobě zas

a zřel, že na tvé zádumčivé kráse leží stín,

že dožat dům a kampanila ztratily svůj jas,

paláce v paprscích svítící zesmutněly,

oheň tvých mramorových chrámů zhas'.

San Marca i Santa Maria de la Salute

a ostatních všech, na nichž také hlodal zubu čas.

Rialto v moři, zrcadle benátském, se shlíží,

po staré nádheře své minulosti touží as,

kdy s Adrií se dože ve zlaté lodí snoubil

a všude písně, růží vůně, úsměv, víno, kvas.

Na Grandkanalu nezní arie z Rigoleta,

starého gondoliera utichnul navždy hlas.

Adrie perlo, jsi jako svůdná dogaresa,

jíž zešedivěl stářím hebký, zlatoplavý vlas.

Benátky čarovné, město dožat, město lagun,

kdo probudí tvůj život a vzkřísí sen zašlých krás?