BENEDICAT!

Ne, nelze odejít, ještě jednou

ať nad hlavou nachýlenou

se ruce v žehnání výše zvednou,

tak nade mnou na kolenou! –

Má duše pokorná u Tvých nohou

ždá otcovské požehnání,

mou vlídně přehlédni vinu mnohou,

jenž zkoumáš mé odhodlání!

V tu dálku nejistou, nebezpečí

kde očima vlků blýská,

Tvá Láska otcovská nad vše větší

ó nech mi je vždycky blízká!

Svůj úsměv nade mnou rozzař hvězdou,

kde stíny se v cestu kladou,

nech sladce doufat mne Lásky Své mzdou

dnů bolestných dlouhou řadou!

Mne opoj milostí k hořké trýzni

a nadzdvihni kříž můj v mdlobě,

ať echa tajemná slavně mi zní,

když zalomím ruce obě!

Z Tvých rukou, vítěz, ať dojdu věnce,

jejž věrným Tvým na skráň vstaví,

až srpem zachycen Tvého žence,

ať rozmnožím žeň Tvé slávy! –

Ne, nelze odejít, ještě jednou

ať nad hlavou nachýlenou

se ruce v žehnání výše zvednou,

tak nade mnou na kolenou!...