Beťárská šlechta.

Eja! my jsme nobili!

Proč bychom co robili?

Nechať máme u batáru

ošípané kobyly!

Juj, a že jsme nobili,

v raz jsme dvorce probili –

no, snad bychom nezemansky

v poli hroudy drobili!?

Proto jsme my nobili

kopanice odbyli

a před žatvou na stojato

prodali vše obilí.

Nuže, jako nobili

také to jsme s to byli,

že jsme bírky na salaši

k propitnému pobili.

Také, že jsme nobili,

taťku řeč jsme odbyli,

teremtete! Tót nem ember!

maďarsky jsme tropili.

Však teď zle je, nobili,

šaty se již zdrobily,

a čižmy jsme plstným zbytkem

kalpačíku podbili.

Však jen nobl, nobili!

Nač bychom co robili?

Hůřli bude, začnem znovu:

budem krásti kobyly.