Betlém – Golgota.

Ó Betlém, kolébka spasení!

nad ním se lidstva den růmění.

Země jest andělů blahý stan,

nebesa člověku dokořán.

A s jeslí dítě, Pán vesmíra,

ručky své v náruč všem rozstírá.

Golgoto, bolesti mohylo,

za niž se slunce nám sklonilo!

Nebesa v mraku se zavřela,

v tmy zem se vnořila docela.

A v stínu nad zemí proklatou

Bůh-člověk s náručí rozpjatou.

Hle, čeká, v objetí by Mu kles’

k Betlému cesty kdo nenalez’!