Bez Boha.

Ty bez víry se vrháš do věd moře,

a kýženého hledáš přístavu,

ty bez Boha chceš dlíti v nebes dvoře,

bys umu skýtal živnou potravu –

ó věz, že věčnou Boha říši boře

své duši zhoubnou vléváš otravu.

Ty skoumáš bystře přírody vše taje,

chtě velké luštiť její záhady,

ty v neznámé se pouštíš směle kraje,

a žádné nelekáš se závady –

však víry cesty sobě nevšímaje

řád božský měníš v matné nelady.

Co platna tobě pouť tvá v temné šachty,

kdy lampy žár ti jasný nehoří?

Kde přístav klidný najdou tvoje jachty,

kdy vesel nemaje dlíš burném na moři?

Aj divou bouří rozdrásané plachty

i s tebou v hlubinu se ponoří! –