bez egoismu...

bez egoismu jedince i rodu

se dívat v dějů šerosvitný běh –

vždy někde zrají koše sladkých plodů,

když domovinu uspal mrazný dech.

vždy někde život vpřed se rve a dere,

když zdá se jinde vraceti se zpět.

ač krutá metelice do nás pere,

i pro nás puká světa krásný květ.

nic neztratí se z kladů pozemšťanství,

vše křivolace spěje k souzvuku.

tam dělný člověk, hledě na své panství,

zří na štěpnici plnou rozpuku.