bez konce

v otevřené rány žalu

úsměv luny sněží hebce.

po třeskutém intervalu

něha opět vánkem šepce.

milosrdná zahradnice

na hřbitově sází kvítí;

vzlétla bílá holubice

zpod ruky, jež měkce svítí.

choré srdce sotva dýše,

choré srdce na kolenou:

je to paprsek jen z výše,

po níž beránci se ženou?

je to přelud, rozmar chvíle

nebo posel vykoupení?

– pro žebráka z černé míle

není odpočinku, není...