BEZ NADPISU.

Tak mladá umřela. Spí v míru, jako květ,

když slunce v červáncích se kloní za horami,

ta dívka, nedávno již ještě naposled

na rohu ulice jsem viděl s květinami.

Tak mladá umřela. Fialek plný klín,

a růží krvavých, jež do tmava se rděly –

však na skráň pobledlou jí uleh’ smrti stín

a oči chrpové se navždy uzavřely.

Tak mladá umřela – jak hvězda v přededni,

když s tichým úsměvem se ztají v mlze ranní –

Ó, zda to tušila v své chvíli poslední,

že někdo v světě jest, kdo chtěl by umřít za ni!